Kdo jsme

Historie

S Olomoucí je spojeno působení moravského jezuity a misionáře na čínském císařském dvoře Karla Slavíčka (1678-1735). Na univerzitě vyučoval matematiku a hebrejštinu, od roku 1713 jako její profesor.

Po válce byla sinologie vůbec poprvé v Československu ustanovena jako samostatný studijní obor na Univerzitě Palackého. Sinologie a indologie se na její filozofické fakultě začaly vyučovat v roce 1946. Podnět k založení obou oborů vzešel ze zájmu rektora univerzity Josefa Ludvíka Fischera o čínskou a indickou filozofii. Orientalistické obory začaly být na UP pěstovány především díky pražským externím učitelům indologovi prof. Vincenci Lesnému (1882-1953) a sinologovi prof. Jaroslavu Průškovi (1906-1980). Ten do Olomouce přivedl svého žáka Augustina Paláta (1923-2016), který zde pak vedl sinologické přednášky i semináře. Na začátku padesátých let však byli učitelé nešetrným zásahem tehdejšího vedení univerzity do organizace studia přinuceni přesunout obor do Prahy.

Z podnětu prof. Josefa Jařaba, tehdejšího rektora UP, byly v roce 1991 zahájeny přípravy ke znovuzřízení oboru čínská filologie, jejichž realizace se ujal vedoucí Katedry romanistiky FF UP prof. Jiří Černý a v září 1993 byl obor jako součást nově vzniklého Kabinetu Dálného východu při katedře romanistiky za významné podpory doc. Lucie Olivové otevřen. Nový obor japonská filologie zaštítila dr. Alice Kraemerová a dr. Pavel Flanderka. V říjnu 1994 začal na oboru čínská filologie vyučovat Oldřich Švarný, který byl v roce 1998 na FF UP jmenován docentem a o dva roky později profesorem.

V roce 2002 byl Kabinet Dálného východu přejmenován na Katedru asijských studií. V čele nově vzniklé katedry v roce 2002 stanul doc. David Uher, který ji vedl až do srpna 2014. Mezi roky 2014 a 2016 vedla katedru dr. Ivona Barešová. Od roku 2017 je vedoucím katedry dr. František Kratochvíl

Současnost

Katedra asijských studií je mladým dynamicky se rozvíjejícím pracovištěm orientujícím se na současné jazyky a kultury asijského regionu s důrazem na oblast Pacifické Asie. Věnuje se jak výukovým, tak i vědeckobadatelským činnostem.

Zájemcům o studium nabízí katedra výběr z několika perspektivních studijních oborů, v současné době se jedná o bakalářské a magisterské studium Čínské filologie (dvou i jednooborové) a Japonské filologie (dvou i jednooborové), bakalářské jednooborové studium Korejština pro hospodářskou praxi a bakalářské jednooborové studium Indonéská studia se zaměřením na cestovní ruch. Katedra také nabízí možnost prezenčního i kombinovaného studia v doktorském studijním programu Jazyky a kultura Číny a Japonska. Ve výuce je kladen důraz na kvalitu a individuální přístup, díky čemuž je uplatnitelnost absolventů oproti jiným oborům nadprůměrná. Důležitou součástí v bakalářském i magisterském stupni studia je pobyt na zahraničních univerzitách v Evropě a Asii, se kterými katedra dlouhodobě spolupracuje.

Vedle pedagogické činnosti jsou pracovníci katedry činní také v oblasti vědy a výzkumu, absolvují stáže na prestižních zahraničních pracovištích a účastní se mezinárodních konferencí. Klíčovými oblastmi výzkumu jsou pro pracoviště zejména kulturní antropologie Číny, čínská grammatologie, prosodie a lexikografie moderní čínštiny, dále mezikulturní pragmatika, současný japonský jazyk a poezie haiku. Mezi zásadní publikace pracovníků Katedry asijských studií patří: Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání (I. Barešová, M. Dytrtová, UP 2014), Prosodická gramatika čínštiny (O. Švarný, D. Uher, UP 2014), The exotic other and negotiation of Tibetan self: representation of Tibet in Chinese and Tibetan fiction of the 1980s (K. Hladíková, UP 2013), Hanská grammatologie (D. Uher, UP 2013), Ideogramy v moderní čínštině (T. Slaměníková, UP 2013), "Shuo wen jie zi" xue shuo, zi yuan, wen hua (D. Uher, UP 2012), Současná hovorová řeč mladých Japonců (I. Barešová, H. Zawiszová, UP 2012), Učební slovník jazyka čínského (O. Švarný, UP 1998-2000) a sada učebnic Hovorová čínština (O. Švarný, D. Uher: Úvod do studia hovorové čínštiny; O. Švarný a kol.: Hovorová čínština v příkladech; O. Kučera a kol.: Učebnice čínských znaků; D. Uher a kol.: Učebnice čínské konverzace 1, 2; T. Slaměníková a Guo Y.: Čínská obchodní konverzace). Katedra je rovněž jediným vysokoškolským pracovištěm v České republice, které vydává orientalistický časopis (Dálný východ).

Členové katedry jsou řešiteli řady výzkumných projektů. V nedávné době např. proběhly projekty: SGS IGA 2015-2016 Interpretace komunikačních prostředků v jazycích východní Asie na základě primární pramenů a Central Asian Perspective on the Rise of China (RG002-U-14, 07/2015 - 06/2018) podpořený Chiang Ching-kuo Foundation. Katedra rovněž úspěšně ukončila projekt Budování vědeckého týmu a zapojování do mezinárodních sítí v oblasti čínských studií (zkráceně CHINET), který byl podpořen Evropským sociálním fondem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vědecko-badatelské aktivity členů katedry podporuje mj. Konfuciův insititut Univerzity Palackého v Olomouci.