Publikace

I přes zásadní vývojové změny celé soustavy se moderní grammatologové při klasifikaci čínských znaků stále intenzivně opírají o téměř dvě tisíciletí starý systém, který není schopen reflektovat specifické rysy jejich synchronní podoby. Tato kniha předkládá návrh nového klasifikačního modelu, který mapuje povahu soudobého vztahu mezi čínskými grafémy a jimi reprezentovanými jazykovými jednotkami. Výsledný dvojúrovňový model zahrnuje pět skupin, které se dále člení do dvaceti kategorií. Příslušnost k určité skupině odráží dekompoziční specifikaci znaku, tj. jeho dělitelnost na jednotky nižší úrovně. Kategorizační status pak udává, zda a jakým způsobem vykazuje grafika znaku spojitost se zaznamenávanou jazykovou jednotkou. 

Pojmenování dítěte je v Japonsku víc než pouhou volbou konvenčního jména, které by ho identifikovalo a odlišilo v rámci skupiny. Představuje kreativní proces, vycházející z konkrétních představ o daném jedinci, v němž hrají důležitou roli zvuková a grafická podoba jména i význam použitých znaků. Jména se tak stávají určitým obrazem společenských hodnot dané doby, kdy v současnosti reflektují obrat k individualitě, jedinečnosti a osobitosti. Tato studie, založená na analýze 8,386 jmen dětí narozených v letech 2008–14 a důvodů pro jejich volbu, přináší komplexní pohled na současná jména v kontextu dnešní společnosti i historického vývoje, a seznamuje s nejnovějšími trendy v jejich výběru.

Der Zwischenraum vereint bestimmte Prinzipien zu einer Kultur. Diese Prinzipien sind in jeder Gruppe kulturell eingebettet. Sie kommen aber erst durch die Bedingungen in ihrer Umgebung zu spezifischen lokalen Ausprägungen.
Deleuze und Guattari hatten schon einmal versucht, diese Prinzipien auf der philosophischen Ebene für die Nomaden zu entdecken: „Aber die Frage ist, was ein Prinzip des nomadischen Lebens ist und was nur eine Folge davon.”
Das vorliegende Buch versucht, dieses Prinzip für den Zwischenraum zu ergründen. 

Prozodie je v moderní hovorové čínštině jevem, který má v realizaci řeči značný vliv. Tato práce se zabývá prozodickými rysy, a to s využitím metodologie prof. Švarného. Jedná se o zkoumání počtu slabik v segmentu, přízvukových prominencí, počtu iktů v segmentu a rychlosti řeči, průměrné délky kól a segmentů, frekvence výskytu rytmických sledů různých typů a jejich pozice v kólech. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mají na výše uvedené prozodické rysy sociolingvistické faktory genderu a věku mluvčích. K analýze je využit korpus dialogických textů, které jsou transkribovány pomocí prozodické transkripce. Z analýzy korpusu vyplývá, že ve všech třech zkoumaných oblastech gender a věk vliv na prozodickou realizaci řeči mají.

Prozodická gramatika čínštiny shrnuje badatelskou činnost prof. O. Švarného především v oblasti fonologického systému a její aplikaci na korpus vět moderní hovorové čínštiny. Současně je teoretickým úvodem Učebního slovníku jazyka čínského, který mapuje užití bezmála dvou tisíc jejích nejfrekventovanějších 'morfémů'. I tento slovník byl ve čtyřech dílech postupně publikován mezi lety 1998 a 2000 ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Studie se zabývá zobrazováním Tibetu v tibetské a čínské literatuře o Tibetu z 80. let 20. století. Prostřednictvím analýzy tibetských povídek vznikajících v době počátečního formování moderní tibetské literatury po skončení kulturní revoluce mapuje samotný vznik moderní literatury v Tibetu. Obraz Tibetu, který se objevuje v dílech tibetských autorů, je zde srovnáván s vyobrazením Tibetu v díle čínských autorů tvořících ve stejném období. Analýza vycházející z postkoloniální teorie literatury se zaměřuje především na stereotypy, jež panují v zobrazování Tibetu jak v Číně, tak na západě, a klade si za cíl posoudit, nakolik tyto stereotypy ovlivňují vlastní představy tibetských autorů o 'tibetskosti', a nakolik se odrážejí v nově utvářené moderní tibetské identitě. (1. vydání)

Přestože jsou ideogramy druhou nejfrekventovanější kategorií čínských znaků, omezují se odborné práce týkající se problematiky čínského znakového písma zpravidla pouze na jejich stručnou definici doplněnou o několik příkladů. Z grammatologického hlediska však ideogramy reprezentují zcela unikátní kategorii znaků. Jsou založeny na principu skládání dvou sémanticky motivovaných složek, jejichž jednotlivé významy společně utvářejí význam celého znaku. 
Tato publikace představuje unikátní studii postavení ideogramů v rámci zbývajících tří konstrukčních typů čínského znakového písma. Zaměřuje se zejména na analýzu jejich kvalitativního složení a míru využití kombinačního potenciálu jejich sémantických složek.

Cílem monografie je podat co nejúplnější obraz aplikace grammatologie na menší písmo. Celá problematika je nejprve uvedena definicí základních grammatologických pojmů s přihlédnutím k jejich realizaci v systému čínského znakového písma. Následuje charakteristika doby Han doplněná projekcí počátků čínské grammatologie, k níž je připojena biografie jejího nejvýznamnějšího představitele Xu Shena (?54-?125). 
Český překlad 'Doslovu' Výkladu znaků je zařazen jako klíčové dílo pro pochopení tradiční grammatologie. 
Text navazuje popisem výsledků výzkumu badatelů v následujících bezmála dvou tisíciletích a uzavírá jej komentář zásadních pojmů hanské grammatologie, tj. šesti kategorií menšího písma, grafických stylů a determinativu, v jejich současném náhledu. 

Publikace Současná hovorová řeč mladých Japonců autorek I. Barešové a H. Zawiszové je založena na primárním výzkumu současné hovorové řeči mladých Japonců, především vysokoškolských studentů, jehož cílem bylo identifikovat a systematicky popsat hlavní rysy jazyka mladých Japonců, které jej odlišují od standardní japonštiny i od hovorové řeči starších generací. Spíše než na zaznamenání nejnovějších módních slov či krátkodobých tendencí je důraz kladen na ucelený popis základních principů a procesů, na jejichž základě se jazyk mladých neustále vyvíjí. Výklad je doprovázen autentickými ukázkami. Výsledná publikace uvádí problematiku jazyka mladých Japonců do širšího kontextu studia jazyka mladých lidí, a přispívá tak do diskuze o současném diskurzu mladých i komunikaci obecně.

Učebnice volně navazuje na úspěšnou Učebnici čínské konverzace autorů Davida Uhra a kol. Je určena všem, kteří si chtějí rozšířit znalosti čínského jazyka a zdokonalit se v konverzaci na různá témata. Předpokládá se spolupráce se zkušeným lektorem moderní hovorové čínštiny, nejedná se tedy o učebnici pro samouky. 
Učebnice zahrnuje deset tematických okruhů, které zhruba pokrývají ty oblasti společenského styku, se kterými se student čínštiny v průběhu studia může v Číně setkat.
Součástí učebnice jsou cvičení (navazující na konverzační témata) a slovníček. Nahrávku připravili rodilí mluvčí a je ke stažení pod touto anotací.
Ke studiu doporučujeme Čínsko-český a česko-čínský slovník Jaromíra Vochaly (LEDA 2003).

Výhody učebnice:
– moderní hovorový jazyk
– celkem 144 dialogů
– komunikace v běžných situacích
– nahrávka, cvičení, slovníček
– bez použití čínských znaků, vše v transkripci do latinky

Výukový komplet je určen především studentům japonštiny na Katedře asijských studií FF UP, neboť jeho obsah odpovídá rozsahu a struktuře výuky japonštiny v prvních třech semestrech bakalářského studia. Je tvořen jazykovou učebnicí, učebnicí znaků a cvičebnicí s klíčem. Jazyková učebnice sestává z 20 základních a 4 opakovacích lekcí. Základní lekce jsou rozděleny na část gramatickou a konverzační. Gramatická část obsahuje výklad nové gramatiky, hlavní text a cvičení založená zejména na drilu a procvičování vyložených gramatických jevů. Konverzační část obsahuje cvičení a aktivity převážně interaktivního charakteru a poslechová cvičení, jež rozvíjejí základní komunikační dovednosti, dále praktické informace k japonským reáliím, kultuře a etiketě komunikace, včetně potřebné frazeologie.

Publikace Úvod do hospodářského zeměpisu Japonska je jako studijní materiál určena především studentům prvního ročníku japonských studií, může však být zdrojem základních informací i pro ostatní čtenáře se zájmem o Japonsko. Učebnice je koncipována tak, aby čtenář získal přehled o hlavních charakteristikách japonské geografie, jednotlivých regionů, obyvatelstva, hospodářského vývoje (obzvláště v moderním období), zemědělství, průmyslu, energetiky, dopravy, politického systému, zahraničních vztahů a životního prostředí.

Publikace předkládá nástin základních východisek zkoumání kultury, která následně aplikuje na vybrané prvky kultury japonské. Představuje reprezentativní zástupce moderního vědeckého diskursu o japonské kultuře, klíčové koncepty japonského sociokulturního prostředí a také vybrané konkrétní kulturní jevy současného Japonska. Z klíčových konceptů je představeno japonské pojetí času a prostoru, kategorie týkající se strukturace japonské společnosti, význam "formy" (kata) či některé behaviorální dichotomie (honne vs. tatemae aj.). Manifestace klíčových konceptů je následně doložena ve společenských událostech v průběhu roku, v japonské kultuře jídla či skrze prvky tradiční estetiky a disciplín dó. Na závěr se skriptum zabývá obrazem Japonska v zahraničí a moderní japonskou popkulturou.

Skriptum Etiketa obchodního styku je určeno především pro studenty japanologie. Učebnice podává základní přehled o praktikách obchodního styku a o způsobu uvažování zejména japonských obchodních partnerů. Témata jako komunikace, porozumění verbálním a neverbálním projevům, důležitost darů patří k pilířům této knihy. Zároveň je zde představena i všeobecná společenská etiketa Japonska, která s obchodní etiketou úzce souvisí. Skriptum vysvětluje širokou škálu témat jako například otázky firemní etiky a rozdíl mezi pojmy etika a etiketa. Dále jsou rozebírány způsoby dělení kultur a praktické rozdíly v etiketě několika vybraných zemí. V neposlední řadě je představeno téma japonských firem a specifikách práce v nich.

Nová učebnice je určena těm, kteří chtějí obohatit své jazykové dovednosti o nejdůležitější fráze z oblasti čínské obchodní konverzace. Skládá se ze 47 lekcí, z nichž každá obsahuje tematicky řazené dialogy a navazující cvičení. Dialogy jsou uváděny ve dvou verzích: v čínské transkripci pinyin a v čínských znacích. Přiložená k učebnici červená fólie umožňuje studentům podle potřeby zakrývat všechny červené texty, tzn. české ekvivalenty čínských slov v hlavních textech a správná řešení ve cvičeních.

První česká učebnice moderní čínské literatury představuje vývoj čínské literatury během dvacátého století. Jedná se o učební text určený především pro posluchače oborů čínská filologie, kulturní studia Číny a sinologie, nicméně poslouží všem zájemcům o současnou Čínu z řad odborné i laické veřejnosti. Text vznikl v roce 2013 na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu OPVK "Inovace oboru čínská filologie na Univerzitě Palackého se zaměřením na uplatnění absolventů v praxi", reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0289. Publikace je rozdělena na tři části: 1. vznik moderní čínské literatury a literatura období Májového hnutí, 2. "komunistická literatura", 3. literatura po Kulturní revoluci.

Učebnice, kterou zpracoval kolektiv autorů katedry Asijských studií UP, slouží jako úvod do studia jazyka. Jde o učebnici v ČR ojedinělou, takovou, která postihuje problematiku komplexně, poskytuje bohatý materiál k výuce znaků, správné výslovnosti, konverzačních obratů i gramatiky.