Srdečně zveme na prezentace studentských semestrálních projektů zaměřených na japonštinu, které proběhnou v úterý 9. 5. od 16:45 v SV-2.56.
Program:
(1) Atedži (Jiří Landgraf, Alina Galceva, Andrea Szabóová, Marián Skočík)
Tento výskum sa zaoberá atedži - výrazmi, ktoré majú nezvyčajný spôsob zápisu v japončine, avšak už po dlhé storočia v nej zaujímajú pevné miesto. Za ich vznikom vždy stojí nejaký účel, funkcia, a úlohou nášho projektu je oné funkcie popísať na príkladoch z rôznych typov textov. Atedži totiž môžu priblížiť myšlienkové pochody pisateľov, rozvinúť potenciál japončiny alebo dokonca naznačiť nálady v spoločnosti! Pri našom výskume sa opierame na odborné práce, zaoberajúce sa použitím atedži v mange, literatúre a piesňach, ale pracujeme aj s vlastným textom, obsahujúcim tieto pozoruhodné jazykové útvary.
(2) 流行語しか勝たんw !!!!!!!!!!!!!!!! :’PPPP o_O•́ε•̀٥ – Módní slova v japonštině (Hana Bočanová, Simona Čavojcová, Klára Novosadová, Tereza Šrámková)
Rjúkógo je označením pro módní, populární slova a fráze v japonském jazyce. Tyto výrazy často odrážejí aktuální zájmy ale i dění ve společnosti. Některé z těchto výrazů se následně využívají dlouhodobě a stanou se součástí každodenní slovní zásoby. Tato práce se zabývá rjúkógo používanými v online prostředí, přičemž vychází ze dvou populárních žebříčků - časopisu Egg a online média Petrel, v rozmezí let 2019 až 2022. Cílem je pomocí analýzy z různých hledisek kategorizovat výrazy v nich, zjistit jejich kvantitativní distribuci, zároveň představit jejich reálné použití v praxi a tím také obohatit slovní zásobu posluchačů.
(3) Mitai na a jeho využití v hovorové japonštině (Ema Högrová, Ondřej Gilar, Michal Majíček, Aneta Kruželová)
V prezentaci bude představena přehledová studie zaměřená na gramatickou konstrukci mitai na. Jedná se původně o formu, jež v počátcích modifikovala substantivum a jako taková vzešla z konstrukce mitai da. V 90. letech 20. století lingvisté zkoumali posun této gramatické konstrukce, konkrétně přesun postavení na konec věty. Budou představeny nejvýraznější charakteristiky, které byly s touto konstrukcí v průběhu let spojovány – mitai na jako citační marker, jako indikátor dramatického narativu a odstupu mluvčího od jeho/jejího výroku. Na konec bude představeno srovnání mitai na s anglickým like.
(4) Význam tónu hlasu v japonštině (Martin Nováček, Ondřej Tůma, Veronika Kišková)
Tato prezentace se zabývá významem tónu hlasu v japonštině, jinými slovy, jak Japonci vnímají emoce druhých lidí na základě informací získaných smyslovým vnímáním, jako například zrakem a sluchem. Naším cílem bylo, propojit jednotlivé výzkumy na toto téma, vyhledat podobnosti a uvést je do kontextu japonské kultury. Obsah je rozdělen do několika částí. V úvodu definujeme, co je to tón hlasu. Dále uvádíme některé rozdíly ve vnímání tónu hlasu v Japonsku oproti jiným zemím, podložené akademickými výzkumy a snažíme se zjistit co by mohlo být příčinou těchto rozdílů. Nakonec se chceme pokusit o vlastní výzkum, který provedeme na konci naší prezentace na všech zúčastněných a jehož výsledky zveřejníme v závěrečné práci.
(5) Chronologický vývoj jazyka ostrovov Rjúkjú v porovnaní so starou a modernou japončinou (Silvia Raševová, Viktoria Foltysová, Benjamin Oliever Šenkyřík)
V našej práci sa zaoberáme základným chronologickým vývojom jazyka ostrovov Rjúkjú v porovnaní so starou a modernou japončinou, pričom sme si tento vývoj rozdelili do troch fáz, respektíve troch otázok, ktoré sa snažíme v priebehu našej práce zodpovedať: Ako pôvodne vyzeral jazyk ostrovov Rjúkjú a aké zdieľal spoločné znaky so starou japončinou? Ako postupom času ovplyvnila japončina jazyk ostrovov Rjúkjú? A na záver, ako sa jazyk ostrovov Rjúkjú revitalizoval a aká je jeho dnešná podoba?
(6) Mediální reprezentace dialektů Tóhoku (Simona Drápalová, Jan Kaifer, Tereza Kočařová, Filip Portěš)
Moderní japonská média jsou proslulá využíváním různorodých dialektů pro vytváření kulturních stereotypů a rolí. Tento projekt se zabývá vyobrazením a rozborem dialektů z oblasti Tóhoku (Tóhoku-ben) v médiích. Také jsme se snažili rozpoznat trend, jak se vyvíjel pohled na zmíněné dialekty postupem času. Úvod se zabývá stručným představením dialektů Tóhoku. V první části je rozebráno pár příkladů děl z různých oblastí pop-kultury, ve kterých se tyto dialekty v nějaké podobě vyskytují. Druhá část pojednává o podobnostech a odlišnostech reprezentace dialektů v uvedených příkladech.
(7) ベストタイミング na čokoládu? Aneb angličtina a anglicismy v japonských reklamách (Zuzana Katarína Michálková, Matouš Marvan, Michaela Olexová, Vselovod Utochkin)
Anglické výrazy a anglicismy jsou v japonské reklamě hojně využívané. V našem projektu jsme se konkrétně zaměřili na jejich použití v televizních reklamách několika vybraných japonských značek čokolád. Nalezené anglické výrazy a anglicismy dělíme do hlavních skupin – gairaigo (přejatá slova), wasei-eigo (pseudoanglicismy), dekorativní angličtina a angličtina. Rádi bychom vysvětlili, a na příkladech ukázali, jak se anglické výrazy a anglicismy v této oblasti projevují, jakých tvarů mohou nabývat a třeba tím i trochu poodkryli důvody pro jejich použití právě v těchto reklamách.
(8) Angličtina v japonském marketingu na příkladech léčiv a doplňků stravy (Běla Tesaříková, Martin Lušňák, Zuzana Šteiglová, Anna Menšíková)
Clever Muscle, Dear Natura, Slim Up Slim, Natural Supple – angličtina je častou součástí obalů nejen čokolády a pití, ale i japonských léčiv a doplňků stravy. Proč a jak se využívá? A kdy to všechno začalo? První se podíváme do historie angličtiny v Japonsku, následně se zaměříme na důvody jejího využívání obecně i v reklamách. Zodpovíme i na to, jak samotní Japonci vnímají angličtinu. Nedílnou součástí bude i vlastní analýza obalů léčiv z japonských internetových obchodů, kde budeme na konkrétních výrobcích demonstrovat, proč můžeme narazit na tak zvláštní spojení slov jako „chytré svaly“ či „přirozeně poddajný“.